Přeskoč na menu

Stručná úvaha o vlivu kyslíku na buněčné procesy.

Možnosti ovlivnění těchto pochodů využitím aktivního kyslíku - ozonu.

Důležitost vyhodnocení hemodynamiky

Klíčová slova: Kyslík, ozon, energie, mitochondrie, hemodynamika.

Na naší zemi získáváme energii ze slunce. Tato hmota - energie, donesená na zem slunečním větrem, byla u vzniku prvních projevů života. Vznikly jednobuněčné organismy, nejspíše bakterie. Tyto bakterie měly továrnu na přeměnu energie, které se jmenují mitochondrie. Přibližně před 1,5 miliardou let se staly tyto jednoduché buňky součástí složitějších buněk, tkzv. eukaryot. Mitochondrie nejspíše napadla jinou buňku, ta se však ubránila a vetřelce přitom nezahubila. Lítý boj se nakonec změnil ve výhodné manželství.. Mitochondrie předaly většinu svých funkcí včetně části své genetické informace buňce a specializovaly se na přeměnu energie. Vznikla výhodná spolupráce , buňka dala mitochondrii ochranu a mitochondrie ji zato sloužila ve formě energetického zdroje. Vznikl organismus nového typu, něco jako mnohobuněčná buňka s unikátním energetickým vybavením. Ta se v další době stala základem pro mnohobuněčné organismy, včetně člověka. Dnes se potvrdilo, že DNA v jádru buňky a DNA v mitochondrii mají svoji odlišnost a je to mimochodem třeba také problém při klonování. Pokud se dělí jednobuněčné organismy, které mají jen jednu genetickou informaci, kopírují se informace donekonečna. Je zde ale možnost chyb při kopírování a tedy mohou vznikat jiné formy odlišné od té první. Tak zřejmě vznikaly další formy života. U vyšších organismů, kde dojde při dělení buňky k předání informací ze dvou DNA, DNA jádra buňky a DNA mitochondrie, musí být při dělení zachovány oba poměry a obě informace. Tento způsob vede k zachování původního záměru - přesné kopie originálu, tedy k zachování druhu. Poruchy v genech by vedly k tomu, že druh není schopen přežít. Moderní genová medicína se snaží tyto poruchy poznat. Zajímavé je třeba poznání, že mitochondriální DNA je dominantní a je asi ženského původu. Cytoplasmatická DNA je asi mužského původu. Takže každá buňka je bisexuální a při množení je dominatní ženská DNA. Závěr-samci se nedají klonovat - zatím. Mitochondrie měla vliv na vznik vyšší formy života, proto rozhoduje pravděpodobně i o jeho smrti. Mitochondrie mají na starosti látkovou výměnu a její poruchy se projevují metabolickými a nervovými poruchami. Zdá se, že genetická informace právě mitochondrie má vliv na degenerativní poruchy stáří a pravděpodobně i Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu U rostlin se také DNA kromě jádra vyskytuje v chloroplastech. I chloroplasty patrně žily samostatně jako jednobuněčné organismy, nejspíše řasy či sinice. Jde zde o stejný proces výhodné spolupráce buňky a chloroplastu, jako buňky a mitochondrie. V rostlinách mají chloroplasty za úkol proces zvaný fotosyntesa, kdy se vyrobí kyslík - O2 . Tento kyslík jako plyn prostupuje přes všechny buněčné bariery a je tedy součástí všech živých organismů . To vůbec nevylučuje jiné formy života, zcela nezávislé na kyslíku a získávající energii třeba ještě starším způsobem, ze síry jako některé bakterie, které tady byly v době, kdy naše ovzduší obsahovalo více síry než kyslíku. Mitochondrie v buňce živočichů mají za úkol tento kyslík naopak využít jako palivo pro energii potřebnou na složité procesy přeměny cukrů, tuků a bílkovin tak, aby konečný produkt byla voda a plyn CO2 , který potřebuje zase říše rostlinná. Transport kyslíku v těle člověka má na starost naše srdce a cévy. Kardiovaskulární soustava musí dopravit kyslík, energii , palivo pro naše mitochondrie až do nitra buněk tak, aby bylo dostatek energie pro štěpení složitých látek , jako jsou cukry, tuky a bílkoviny. Zároveň musí být dostatek energie pro odevzdání odpadních surovin z buňky zpět do krve a vyloučení škodlivin z organismu. Krev je systém specialisovaný právě na tyto dopravní funkce a srdce jako pumpa celý tento systém dopravy pohání.  Co se stane, když buňka nemá dostatek energie- kyslíku, si ukážeme na buňce nervové, která je vysoce specializovaná, poměrně jednoduchá a na nedostatek kyslíku reaguje velice rychle. Tyto pochody platí ve svém principu i pro ostatní buňky. Výhradním zdrojem energie pro mozek je glukoza , kterou mozek spotřebuje denně v množství asi 125g. Glukoza se metabolizuje za aerobních podmínek na pyruvát. Z jedné molekuly glukozy vzniká 36 molekul ATP /Glykolyza- pyruvát- Krebsův cyklus-oxidativní fosforylace na mitochondriích./ Tato reakce je protikladem k fotosyntese u rostlin. Za anaerobních podmínek se ale tvoří kyselina mléčná a pouze 2 molekuly ATP- čili 18 X méně energie využitelné pro metabolické procesy buňky. Nervové buňky potřebují dostatek energie pro zachování své integrity. Energie vzniklá při nedostatku kyslíku jim nestačí a trvale je poškozuje během několika minut. Naproti tomu srdeční sval jako jediný umí spotřebovat energii i z laktátu a proto i při menší spotřebě kyslíku přežívá déle než mozek. V nervové buňce dojde při nedostatku kyslíku ke zhroucení energetického metabolismu a k depleci ATP, To má za následek depolarizaci membrán, změnu průniku iontů ,změnu Ph, šířící se depresi buněk. Tato zpráva dává za pravdu filosofickým školám, které říkají, že nemoc je deprese na úrovni buněk. Dochází tak k poškození buňky vedoucí až k jejímu zániku. Poruchy špatného okysličení při vývoji plodu vedou buď k těžkému poškození plodu, nebo k jeho odumření. Poruchy okysličení během porodu jsou známy jako ranná dětská mozková obrna , se všemi svými známými důsledky, morfologickými i psychickými Poruchy okysličení zralých buněk dospělých jedinců nikoho nevzrušují, pokud nejde o zjevnou poruchu okysličení, zjevné dušení. Přitom v buňkách vznikají stejně nebezpečné pochody jako u plodu. Poznáním těchto mechanismů je možné nejen některé poruchy léčit, ale hlavně jim předcházet. Kyslík se do buněk nemusí dostat ze dvou důvodů: 1.     Nedostatek kyslíku obecně - otrava CO, utonutí, vysoká nadmořská výška , choroby plic a pod. 2.     Nedostatečný transport kyslíku v kardivaskulárním systému – málo červených krvinek , poruchy Hgb. Choroby srdce a pod. Proto každý nemocný s jakoukoliv ischemií - nedostatkem prokrvení, musí mít vyšetřenu také hemodynamiku.

Dodávka kyslíku se totiž prakticky nedá ovlivnit. Hemodynamické základní faktory však ano: 1.     Chronotropie - frekvence srdeční 2.     Inotropie - síla kontrakce srdce 3.     Volemie - objem tekutin 4.     Vasoaktivita - odpor cév. Tyto parametry lze farmakologicky ovlivnit a tím ovlivnit i hemodynamiku, Tělo všechny tyto modulátory má a je možno ovlivnit jejich správné hladiny i psychikou. Vliv stresu na vznik mnoha chorob je již dobře poznán. Choroba je projevený stres na úrovni buňky. Řekli jsme si , že dodávku kyslíku prakticky ovlivnit nemůžeme. Pokud je vše v pořádku, správné množství erytrocytů, správný Hgb a na každé molekule Hgb 4 mol kyslíku, může celkem naše krev pojmout asi 5 l kyslíku.

Kyslík = energie pro mitochondrie

Pokud přijde zátěž, sport, nemoc, operace, úraz, ale také třeba starosti, organismus spotřebuje více energie . Využije reservy, ale nároky stoupají dál. Použije hemodynamiku a méně důležité orgány odstaví od energie za účelem přežití důležitých orgánů, mozku a srdce. Když nároky na energii dále stoupají, odstaví ještě důležitější orgány, ledviny a játra. Dojde k jejich selhání a k zamoření organismu jedovatými splodinami. Pokud se tento stav neupraví, v průměru do 36 hod ,do 92 hod následuje smrt. Buňky jsou vyčerpány , mitochondrie dodávají malé množství energie. V této situací nás může zachránit jen přímá dodávka energie. Taková dodávka energie, která je ihned použitelná a neuškodí. Dodat do vyčerpaných buněk tuto energii umožňuje přístroj TAO. Při vyšetření hemodynamiky jsme schopni tyto změny při zátěži předvídat a účinně jim předcházet. Může jít třeba i o zátěž, jakou je lázeňská péče, nebo plánovaný operační výkon. Největší zátěží je chronický stres. A nyní se dostáváme k aktivnímu kyslíku O3 - ozonu, který vykazuje velký přebytek energie a nemůže se dočkat až ji předá tam, kde je potřeba. Aktivní kyslík je rychle rozpustný v tekutinách a proto pokud se dostane do žilní krve, ihned se naváže na erytrocyty, prostoupí jako plyn přes všechny buněčné membrány včetně dvojité buněčné membrány na mitochodriích a rozpadne se na O2 a uvolní velké množství energie ihned použitelné. Při rozpadu O3 se uvolní 142 Kj /mol O3. Mitochodrie se jako baterie dobijí a předají energii ke zpracování cukrů, tuků a bílkovin a metabolismus se rozběhne jako při aerobním cyklu a buňka je v pořádku. Když je v pořádku buňka, je v pořádku i orgán. Když je v pořádku orgán, je v pořádku i organismus. A to je celý ten zázrak. Protože umíme sledovat transport O2 hemodynamiku, tak pokud zajistíme dostatek energie a dobrý transport kyslíku, buňky nemají důvod poškozovat náš organismus jedovatými splodinami, nebo měnit svoji genetickou výbavu a ohrožovat nás nádory. Navíc se pod vlivem ozonu dokáží ubránit i infekci a zlepšit svoji sebeobranu, Měly bychom se nad těmito pochody zamyslet a důsledně je využít.

Přehled účinků ozonu na buňkuSouhrnem lze konstatovat,že ozón ovlivňuje metabolismus kyslíku v buňce takto: 1.     Změnou průtokových vlastností krve. 2.     Zvýšením glykosidů v erytrocytech. 3.     Aktivací enzymů,které detoxikují peroxidové a kyslíkové radikály. 4.     Vlivem na oxidativní dekarboxylaci pyruvátu. 5.     Aktivací mitochondriálních dýchacích řetězců.

Vysvětlení baktericidnosti ozónuDochází k rozrušení struktury stěny kapsidů obalů peroxidací fosfolipidů a lipoproteinů. Pak teprve dochází k vazbě na DNA nebo RNA.Rozdíl v působení na vyšší organsismy spočívá v tom,že ozón je při stoupající dávce dříve toxický pro infekční zárodky než pro člověka.

Vysvětlení účinků imunologické odezvy organismu.Ozon působí na lymfocyty, což vede k indukci interleukinu 2.gama-interferonu a TNF. -významné v onkologii. Sledováním lymfocytů T4 a T8 byl prokázán imunostimulační efekt u mnoha infekcí, včetně virových. V neposlední míře byl pozorován účinek na trombocyty zásahem do mechanismu srážlivosti i funkce prostaglandinů. Trombocyty mají funkci i při alergických zánětlivých stavech,u autoimunních chorob a při hojení ran.

Energetický vlivPři anaerobním metabolismu vzniká 18 x méně ATP. Ozon při svém rozpadu na kyslík tuto energii dokáže uvolnit a tím ztráty energie v buňce rychle nahradit.

Z uvedených principů vyplývá, že hlavní využitelné vlastnosti při léčbě ozónem jsou tyto:

1.     Baktericidní,fungicidní a virucidní - chronické infekce včetně intarcel. a HIV.

 2.     Podpora prokrvení všech tkání, včetně CNS - ischémie centrální i periferní.

 3.     Imunorestaurační efekt - autoimunní poruchy, alergie a pod.

4.     Energetický efekt - stavy vyčerpání psychické i fyzické.

 Další odvozené efekty

1.     Regenerační - prevence buněčného stárnutí.

2.     Protinádorový - je prokázán vzestup tumor nekrotisujícího faktoru Léčba aktivním kyslíkem zasahuje do medicíny tak interdisciplinárně, že záměrně neuvádím jednotlivé choroby, pro tuto léčbu nejvhodnější. Při správném pochopení této léčby, si jistě každý lékař najde uplatnění metody  TAO pro své klienty sám. Metody mají svoje uplatnění nejen v péči akutní, ale i v péči preventivní.

MUDr.Milan Veselý